Kapitola 1: Prázdná lednice, prázdná peněženka

Eva seděla na gauči a zírala na modré světýlko ledničky. Dveře měla otevřené, ale uvnitř kromě půlky cibule a jogurtu po datu spotřeby nic nebylo. Večeři si dnes musela odpustit. Zbytek těstovin ze včerejška snědla k obědu a na další den jí nezbylo ani koruny.

Bylo to už třetí týden bez výplaty. Firma, kde pracovala jako recepční, zkrachovala doslova přes noc. Zůstala bez příjmu, bez odstupného, bez podpory. Na pracáku jí řekli, že podpora přijde až další měsíc. A do té doby?

Když si všimla online reklamy na „půjčky bez doložení příjmu – peníze ihned“, neváhala. Klikla. Web byl jednoduchý, stačilo zadat jméno, rodné číslo a číslo účtu. Bez papírování. Bez ručitele. Peníze hned. Během pěti minut jí přišlo potvrzení: „Vaše žádost byla schválena. Částka 10 000 Kč bude připsána do 15 minut.“

Úleva. V ten okamžik měla chuť brečet.

Kapitola 2: Co je moc snadné, to bolí

První týden to vypadalo dobře. Eva zaplatila nájem, nakoupila jídlo, i malou odměnu pro dceru – plyšového medvídka z levného obchodu. Na chvíli zapomněla, že žije na dluh.

Jenže za čtrnáct dní přišel první e-mail: „Blíží se splatnost vaší půjčky. Celková částka k úhradě: 14 500 Kč.“

„Jak to?“ vyhrkla nahlas.

V drobném písmu pod smlouvou, kterou nikdo nikdy nečte, bylo napsáno: „Úrok 30 % za 14 dní, poplatek za zprostředkování 2 500 Kč, administrativní náklady 2 000 Kč.“

Zděsila se. Tak vysoký úrok? Neměla na to, aby zaplatila celou částku. Napsala jim e-mail, žádala o odklad. Přišla odpověď:

„Možno prodloužit splatnost o 7 dní za poplatek 3 000 Kč.“

Eva nevěděla, že se právě chytila do spirály.

Kapitola 3: Telefonní teror

Telefon začal zvonit každé ráno v osm. Neznámé číslo. Eva to jednou vzala. Hlas na druhém konci byl ostrý, profesionální, bez emocí.

„Paní Nováková? Jste v prodlení se splátkou. Pokud nezaplatíte dnes, věc předáme externí agentuře k vymáhání.“

Zavěsila se staženým žaludkem. A další ráno to začalo znovu. A znovu. Pak jí začali volat i večer. Ne jen jí. Volali i sousedce, protože Eva v žádosti uvedla její číslo jako „kontakt pro případ nouze“. Volali její matce.

Sousedka na ni začala házet podezřelé pohledy. A matka? Zavolala jí hysterická.

„Evo, co se děje? Proč mi někdo říká, že dlužíš peníze a že to půjde k soudu?“

Eva lhala. Že je to omyl. Že to vyřeší. Ale sama věděla, že se motá do stále hlubší pasti.

Kapitola 4: Dopis ve schránce

Jednoho dne našla ve schránce obálku. Nezvyklá, bez loga, bez známky. Uvnitř byl list papíru s velkým tučným nápisem:

„EXEKUČNÍ VÝZVA“

Srdce se jí rozbušilo. Četla dál:

„Věc: dluh ve výši 18 600 Kč. Pokud nebude částka uhrazena do 7 dnů, přistoupíme k zabavení majetku.“

Zahodila dopis na zem a sesunula se ke dveřím. Kdy se tohle všechno tak pokazilo?

Kapitola 5: Světlo na konci tunelu

V zoufalství šla na úřad. Tam jí sociální pracovnice doporučila neziskovou organizaci, která pomáhá lidem v dluhových pastech.

„Zkuste tam zajít. Máte ještě šanci z toho ven, ale nesmíte podepisovat další smlouvy.“

Díky právní pomoci zjistila, že smlouva s nebankovní firmou byla na hraně zákona. Skryté poplatky, lichvářské úroky, agresivní vymáhání. Právník jí pomohl podat odpor proti exekuci. A hlavně – poradil jí, jak požádat o oddlužení.

Nebyla to lehká cesta. Musela se vzdát spousty věcí. Ale po půl roce jí začal nový život.

Štastný konec

Dnes Eva pracuje jako asistentka v neziskovce, která pomáhá lidem v dluhové pasti. Každý den slyší příběhy, které jí připomínají ten její.

A pokaždé, když uvidí reklamu na „rychlou půjčku bez doložení příjmu“, otřese se. Protože už ví, že nic rychlého není nikdy zadarmo.